Marek Hanousek – muž, kterému druhá polovina tabulky nesluší

Některé tuzemské celky se svých vytoužených posil dočkaly už během zimního přestupového termínu, jiným nezbývá než netrpělivě vyhlížet ten letní. Pražská Dukla zůstala někde na půli cesty. Muže, do kterého vkládají velké naděje, se totiž dočkala na sklonku března. V jedenadvacátém kole domácí soutěže se na trávník po vleklém zranění vrátil její zřejmě nejdůležitější hráč, šestadvacetiletý záložník Marek Hanousek.

Kapitán týmu a muž, který byl vloni jedním z hlavních strůjců tak trochu tradičního sedmého místa ligové tabulky. Nyní je však téměř jasné, že podobné umístění se letos opakovat nebude a Duklu dost možná čeká nejhorší ročník od jejího návratu do nejvyšší soutěže v sezóně 2011/2012.

S Hanouskovou absencí, ke které se přidaly také odchody stoperů Lukáše Štetiny a Jana Šimůnka či křídelníka Petera Olayinky, se tým pod vedením Jaroslava Hynka popasovat nezvládl a z klidných vod první poloviny tabulky přišel propad až k jejímu rozbouřenému dnu.

Horší formu než Dukla měl donedávna pouze Zlín, k čemuž přispívá především tristní výsledková série na domácím hřišti, na němž v průběhu posledních pěti zápasů vytěžila pouhopouhé tři body. A to za nečekanou sobotní výhru nad Libercem. Díky té se sice pražský celek posunul z nelichotivé třinácté příčky na tu desátou, od sestupových pozic jej však stále dělí pouze čtyři body.

Ačkoli je hlavním polem našeho působnosti datová analytika, byla by škoda omezit se v tomto článku pouze na čísla. Skrývá se za nimi totiž příběh, který jejich celkové vyznění ještě více umocňuje.

Po raketovém vzestupu přišel nezaviněný pád

S fotbalem Marek Hanousek začal v TJ Sokol Dolní Kralovice, odkud ho následně do svého mládežnického týmu přivedla SK Slavia Praha. Drtivá část jeho dospělé kariéry je však spjata právě s pražskou Duklou. Tam poprvé dorazil v roce 2009 jako nadějný sedmnáctiletý mladík, který sice zprvu nastupoval za její B-tým v divizi, po zranění kapitána Patrika Gedeona však zaujal jeho místo na hřišti a pomohl svému zaměstnavateli k postupu mezi elitu. A z vydobyté pozice v ročníku 2011/2012 ustupovat nehodlal. Ve své premiérové prvoligové sezóně odehrál všech 30 utkání, během nichž za 2.641 minut hry zaznamenal 6 branek a navrch přidal jednu asistenci.

Hanouskova kariéra nabrala další strmý posun směrem vzhůru během zimního přestupového období, kdy podepsal smlouvu s mistrovskou Plzní. Jarní část sezóny tehdy ještě strávil v Praze a západočeským fanouškům se představil až v úvodu té navazující. A rozhodně nezklamal. Po počátečním rozkoukávání se trefil ve 4., 5. i 6. kole, z nichž si Plzeň odnesla plný počet bodů.

V témže období ho neminula ani pozvánka do reprezentačního výběru do 21 let, v jehož dresu nakonec nasbíral 7 startů a zahrál si po boku Vladimíra Daridy, Ladislava Krejčího, Filipa Nováka, Jana Kopice nebo Josefa Hušbauera. Má-li však působení v národním týmu hráče nastartovat k zářné budoucnosti, v případě Hanouska tomu bylo trochu jinak. Ve druhé minutě říjnového barážového utkání s Ruskem si totiž přetrhl zkřížený kolení vaz a v možná nejdůležitější fázi své kariéry se musel podrobit operaci, po níž následovala takřka roční rekonvalescence.

Po svém návratu do tréninkového procesu ale, zřejmě kvůli nedostatku herní praxe, šanci na hřišti nedostal a poté, co se na něm během úvodních sedmi kol ročníku 2013/2014 objevil na pouhou minutu, vzal zavděk půlročním hostováním. Kde jinde než v Dukle. Během zimní přestávky se na Štruncovy sady opět vrátil a měl možnost své schopnosti předvést tehdy čerstvě dosazenému trenéru Dušanu Uhrinu mladšímu. Podle všech indicií měl ve středu zálohy alternovat s Pavlem Horváthem, Vladimírem Daridou a Tomášem Hořavou.

Podruhé už bylo zle

Během soustředění na Kypru se ovšem proklínané koleno ozvalo znovu. Hanousek si zprvu vyslechl nemilosrdný ortel – vazy jsou znovu přetržené, je nutná replastika. Ve své zpovědi pro web bezfrazi.cz bez okolků přiznal, že se mu v té chvíli honily hlavou myšlenky na konec kariéry. Původní prognózy se sice nakonec nepotvrdily, před vedením Viktorie však i přesto stálo těžké rozhodnutí. A sice to, zda-li si Hanouska v týmu ponechat a na hostování uvolnit nadějného slovenského mladíka Patrika Hrošovského nebo zvolit opačný scénář.

Hanousek na trávník vyběhl už po dvou týdnech, nicméně znovu v dresu Dukly, které byl vypůjčen na další půlrok. A po jeho uplynutí už se do Prahy stěhoval nastálo. Ve staronovém působišti podepsal smlouvu na tři roky a protože se mu od té doby zranění vyhýbala, vynechal v sezónách 14/15, 15/16 a 16/17 pouze tři ligová utkání. Velkou část z nich odehrál s kapitánskou páskou jako nepostradatelná součást základní sestavy.

Další těžká rána přišla hned v úvodu té letošní. V zahajovacím utkání, jako by snad osudově proti plzeňskému výběru, si tentokrát Hanousek vazy v koleni přetrhl doopravdy a česká liga tak na dlouhé měsíce přišla o jednoho z nejlepších hráčů, které mají diváci možnost na tuzemských trávnících sledovat. A právě na tomto místě nastal ten správný čas, abychom nechali promluvit také čísla.

Jako by se snad pro Duklu narodil

K hodnocení Hanouskových výkonů použijeme údaje z loňské sezóny, která byla z pohledu dat tou nejlepší v jeho dosavadní kariéře. Na pozici středního záložníka během ní odehrál 2.568 minut, během nichž vstřelil jednu branku a na dvě svým spoluhráčům nahrál. Vzhledem k této bilancí je při pohledu na statistiky mužem, kterého je snadné přehlednout, jedním dechem je však třeba dodat, že finální produkt je zřejmě tím jediným, v čem na trávníku nevyniká. Jeho úkoly jsou totiž odlišné – jako záložník defenzivnějšího ražení by se měl pohybovat v těžišti hry a neopouštět svoji pozici.

Dukla je mužstvem, které má na rozdíl od drtivé většiny ostatních českých klubů jasně definovaný herní systém založený na kombinační hře s velkým množstvím přihrávek. A ten Hanouskovi sedne jako ulitý. Současné postavení jeho týmu v ligové tabulce je z velké části způsobeno právě jeho absencí, navíc je třeba dodat také to, že by tým objektivně potřeboval na několika postech vhodně posílit.

Pokud se vrátíme zpět k hodnocení schopností jeho současného kapitána, nebojíme se ho označit jako po všech směrech vyrovnaného hráče se skvělou defenzivní činností, technikou a distribucí.

Jeho obranné schopnosti data odhalují především ve statistice odebraných míčů, což je činnost, v níž se řadí mezi naprostou špičku naší ligy. Hanousek sebere soupeři míč z kopačky v průměru 3krát za 90 minut hry, přičemž lepší čísla v tomto ohledu vykazuje již pouze hrstka ostatních hráčů, mezi kterými s 3,95 odebranými míči vyniká jablonecký záložník Vojtěch Kubista. Pro srovnání – okolo 3 odebraných míčů za utkání se v letošní sezóně Premier League pohybuje James Milner, přibližně 4 takto získá N’Golo Kanté. Samozřejmě se nesnažíme porovnávat dvě kvalitativně zcela odlišné soutěže, srovnání slouží pro představu, s jakou intenzitou hráči tuto činnost na hřišti vykonávají.

Hanousek navíc za zápas zachytí 5,82 soupeřových přihrávek, což je na jeho pozici fantastický počin řadící ho mezi nejlepší záložníky domácí soutěže. Tento model je jedním z nejpřesnějších indikátorů toho, jak dobře daný fotbalista čte hru. V obou těchto činnostech se navíc Hanousek rok od ruku zlepšuje, a to ještě defenziva v žádném případě nepatří mezi jeho hlavní úkoly.

Ve výrazně nadprůměrných hodnotách se pohybuje také ukazatel bránění prostoru, ve kterém se během svého pobytu na hřišti pohybuje. Pomocí něj sledujeme počet neúspěšných průchodů, počet průchozích akcí/přihrávek přes tento prostor, počet ztracených míčů v něm nebo například to, jak často jsou soupeřící hráči nuceni s míčem na kopačce prostor opustit. Navrch je Hanousek silný v soubojích a zdatnost prokazuje i ve hře hlavou.

Hanousek jako mozek týmu

Slovy chvály nebudeme šetřit ani při popisu jeho technických dovedností a schopnosti distribuovat míč. Čísla jasně ukazují, jak moc Dukla na svého kapitána při hře spoléhá. Během zápasu totiž zkompletuje 49 pasů se skvělou 86% úspěšností. Pro tvorbu hry je využíván výrazně častěji než drtivá většina ostatních středních záložníků. Opět hlubší pohled na data z právě probíhající HET ligy – více pasů, konkrétně 56, už jde pouze přes libereckého Zdeňka Folprechta.

Malou chybovost u něj navíc vykazují také dlouhé pasy na 30 a více metrů, kterých provede v průměru 7,5 s úspěšností 78 %, čímž se v obou případech řadí mezi top 10 % všech fotbalistů pohybujících se v domácí soutěži. Opět se jedná o statistiku, pomocí níž lze dobře odhadnout technické dovednosti hráče. Nepřekvapí tedy, že zatímco průměrný střední záložník v naší lize ztratí 12 míčů za zápas, Hanousek pouze polovinu. Nesmírně ceněnou vlastností je také to, že se nesnaží hledat pouze jednoduchá řešení, ale takřka ve 40 % případů volí přihrávky dopředu.

Snad jen počet průnikových přihrávek, tedy těch, které protnou linii tří bránících protihráčů, by mohl být vzhledem k celkovému objemu jeho pasů o něco vyšší. Údaj 0,78 úspěšných přihrávek tohoto typu za 90 minut hry je sice znovu výrazně nadprůměrný, ti nejlepší ligoví hráči na jeho pozici ale zvládají přibližně jednu. Unikátem byl v tomto směru Bořek Dočkal, který se pohyboval okolo 1,3. Hráč s vytříbenější technikou do naší ligy zavítal až letos – Portugalec Danny ve vzorku 922 minut zvládne v průměru 1,56 průnikových pasů.

Hanouskův finální produkt je sice pod ligovým průměrem, což ovšem souvisí především s jeho rolí na hřišti. Podle našich dat se nejčastěji vyskytuje v prostoru, na němž se pohybují spíše defenzivní záložníci a ofenzivní pokyny navíc dostávají v Dukle jiní hráči. Což je podle našeho názoru správná volba, protože tím lépe vyniknou jeho výše popsané silné stránky.

Co by bylo, kdyby…

Přestože bychom se neměli zabývat věcmi, nad kterými nemáme žádnou kontrolu, tu a tam se dá jen obtížně vyhnout myšlenkám, jak by asi vypadala kariéra některých hráčů v případě, že by naplno mohli ukázat svůj potenciál. Marek Hanousek v srpnu oslaví sedmadvacáté narozeniny a jeho šance vyzkoušet si zajímavé zahraniční angažmá se s každou odehranou sezónou strmě snižuje.

Je až s podivem, že v uplynulých třech letech nedostal druhou šanci své umění předvést v některém z předních tuzemských klubů. Ten by v jeho osobě získal pracovitého hráče bez jakékoli zjevné slabiny, který by se navíc dokázal zařadit mezi lídry kabiny. Jistou roli v jeho setrvání na Julisce zřejmě hraje i jeho klubismus, na který poukázal v již zmíněném článku pro web bezfrazi.cz. A z něj si, s dovolením, vypůjčíme i jednu citaci:

„Ne dovednosti, ale moje zarputilost a vůle překonávat všechny okolo mě nakonec dostaly tam, kde jsem. Bez disciplíny a ctižádosti, bez toho, že sami musíte chtít, ničeho nedosáhnete.“ Až tedy budete příště sledovat utkání pražské Dukly, zaměřte se i na tohoto zarputilého chlapíka s číslem 5 na dresu. Dovednosti mu totiž rozhodně nechybí.

Filip Novák
– autor je datovým analytikem společnosti Full Report scouting, šéfredaktorem portálu Pokerman.cz a spoluzakladatelem Fantasyman.cz